Jan Juška a jeho místa

Moje místa, tak se jmenuje průřezová výstava obrazů Jana Jušky, od jehož úmrtí letos uplynulo 40 let. Malíř, který stál u zrodu městské galerie, se stal rovněž jejím prvním ředitelem. Jako pedagog ovlivnil celou jednu generaci.

Jan Juška prožil své dětství v Chlumu u Dolů v údolí řeky Novohradky. Během první světové války byl žákem obecné školy ve Dvořišti, poté dva roky navštěvoval měšťanskou školu v Nových Hradech. V roce 1920 přestoupil do 3. ročníku měšťanské školy ve Vysokém Mýtě, kde rodina koupila dům v ulici Českých bratří. Tam malíř prožil většinu svého života.

Po absolvování Učitelského ústavu v Litomyšli působil Jan Juška na řadě obecných a měšťanských škol v okolí, například v Rohozné, Skutči, Luži, Týnišťku a Chocni. V té době, počátkem 30. let, začal pod vlivem svého skutečského přítele, malíře Gustava Porše, sám malovat. V roce 1933 definitivně zakotvil ve Vysokém Mýtě, kde se stal učitelem na zdejší měšťanské škole (dnes ZŠ Javornického). Mnoho jeho žáků a studentů na něho vzpomíná jako na vynikajícího učitele výtvarné výchovy, matematiky, fyziky a deskriptivy. Později působil i na gymnáziu a lidové škole umění.

Ve městě se stal organizátorem společenského, a především výtvarného života, velmi intenzivně maloval. Roku 1935 si vzal svoji dlouholetou známost Jiřinu Záleskou, o dva roky později se jim narodila dcera Eva. Juškovo první manželství však nebylo šťastné, manželé se rozvedli roku 1941. Po válce si Juška musel doplnit vysokoškolské pedagogické vzdělání. Dálkové studium na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze mu umožnilo navázat četná výtvarná přátelství a kontakty, jeho profesory byli Cyril Bouda, Martin Salcman a Karel Lidický. Po válce se znovu oženil se svou kolegyní Zdeňkou Styblíkovou. V 50. letech společně s dalšími vysokomýtskými osobnostmi (správce muzea Josef Šalda, bytový architekt a sběratel Josef Hošek, malíř Václav Šafránek, sochař Jan Hubáček, topograf a kronikář František Hyksa, pedagog a historik Radovan Dvořák) inicioval vznik okresní galerie. Roku 1957 byl jmenován jejím ředitelem. Během jeho působení se ve městě uskutečnila řada výstav význačných umělců. I po svém odchodu do penze roku 1980 nadále v galerii pomáhal.

Jan Juška poprvé vystavoval v únoru 1940 v budově Okresního domu na náměstí společně s dalšími malíři tehdejšího vysokomýtského okresu. Výstava měla takový ohlas, že byla následující rok zopakována v bývalém vojenském kasinu. Juškova první samostatná výstava se uskutečnila v roce 1957 ve Vysokém Mýtě krátce po vzniku zdejší galerie, další samostatné výstavy v Mýtě následovaly v letech 1961, 1972, 1977, 1982, 1997 a 2007. Účastnil se i desítek skupinových výstav v Čechách a na Slovensku.

Malíř Jan Juška byl výhradně krajinářem. Jeho krajina vychází především z mařákovských tradic. Po celou dobu své tvorby zůstal větný realistickému způsobu zpracování. Důležitou roli v jeho díle hraje především barva, typická je pro něj hněď a další zemité odstíny. Oblíbenou technikou byla hlavně tempera. Většina Juškova díla vznikla ve Vysokém Mýtě a okolí. Jeho obrazy tedy patří k nejvzácnějším ikonografickým plodům výtvarného života našeho města.

Iveta Danko, kurátorka MG