Václav Peřina, Zima, nedatováno
Přestože tvorba Václava Peřiny (1907
–1979) byla spíše zaměřena na malbu portrétů a zátiší s kyticemi a ovocem, zanechal ve své pozůstalosti i obrazy zajímavých zákoutí z okolí rodného Vysokého Mýta. Mezi ně patří také obraz, jenž nazval
Zima, milovníci tamního kraje však na něm rozpoznají část Servácova, samoty u lesa mezi Knířovem a Lhůtou, se sochou svatého Serváce. Zajímavé jméno získal tento statek s empírovou dispozicí po belgickém emigrantovi Serváci Františku Lecomtovi, jenž ho zde nechal roku 1831 vystavět nejspíše s vizí chovu dobytka a výroby Limburského sýra. Svým produktem se opravdu proslavil po celé střední Evropě (BOHÁČ 1995). Po jedenácti letech přibyl k budovám usedlosti symbol tohoto místa, socha svatého Serváce (LENOCH 2020). Přibližně o sto let později zavítal k Servácovu malíř Peřina, aby z cesty pod polorozpadlou zídkou zachytil mrazivý podvečer, kdy zapadající slunce osvětlovalo část statku se zasněženou sochou a zahradou, ale i okolní louky před hustým lesem pod obcí Brteč. Ovsíkovým loukám (s kopretinou bílou, chrastavcem rolním, řebříčkem obecným, zvonkem rozkladitým, svízelem bílým i syřišťovým atd.) dnes zbývá místo jen poblíž lesa a ve vlhkých depresích (zde s kakostem lučním, kohoutkem lučním, s krvavcem totenem). Většinu ploch nyní zabírají pole. Na druhou stranu v lese za Servácovem původní dubohabřiny a acidofilní bučiny znovu pomalu získávají svůj prostor. Samotnému statku, který ještě nedávno chátral, současní noví majitelé postupně vracejí zašlý lesk. Ačkoliv se soše svatého Serváce /jméno Servác se z latiny překládá jako strážce, uchovatel (BAUER, 2003)/ nepodařilo uchránit tvář krajiny, ráz stavení uhlídat dokázal.
Text: Ing. Zuzana Špinlerová, Ph.D. (Mendelova univerita v Brně)
Projekt Podpora turistického ruchu vcházením krajinomalby a fotografie
Fotografie:
Srovnávací pohled z cesty mezi opravenou kamennou zídkou a vodní nádržkou. Hlavní výjev zůstává i po mnoha letech zachován a dýchá z něj nostalgie. Znaky nové doby – elektrické vedení, satelit nebo plastový sud na vodu - však nelze přehlédnout. Foto Zuzana Špinlerová (7. 6. 2021)
Více o projektu Podpora turistického ruchu vcházením krajinomaly a fotografie se dozvíte na stránkách: vchazenidoobrazu.cz
Zdroj:
BOHÁČ, Zdeněk, 1995. Poutní místa v Čechách. DEBORA. Praha. 286 s.
LENOCH, Jaromír, Soupis památek. Knířov[online]. Rev. 5. 1. 2020 [cit. 2. 10. 2021]. Dostupné z: http://www.soupispamatek.com/okres_vysokemyto/foto/lhuta/lhuta.htm
BAUER, Jan, 2003. Velká kniha o jménech. Regia. Praha. 735 s.
