Josef Kubizňák, Vysoké Mýto, „Vávrova louka“, 1946
Malíř a grafik Josef Kubizňák (1909–1990), ale i další místní krajináři, si k zobrazení královského věnného města Vysokého Mýta volili vyvýšená stanoviště v jeho okolí, nejčastěji Bučkův kopec (315 m n. m.). V roce 1946 si však našel autor vhodné místo v nivě výrazně se vinoucí říčky Loučné. Jeho záměrem bylo totiž ztvárnit nejvýznamnější dominanty města (Choceňskou bránu, Zvonici, kostel svatého Vavřince a Pražskou bránu) tak, aby jejich siluety vynikly proti obloze. Stál na úpatí kopce Vinice (318 m n. m.) poblíž cesty vedoucí do osady Na Vinicích
[1] a přes rozlehlou Novákovu louku a vrby na březích řeky dohlédl až k historickému jádru Vysokého Mýta. (Vlastník Novák je uváděn na indikační skice z roku 1839 a Novákům patří louka dodnes. Přesto ji starousedlíci nazývají – Vávrova.
[2]) V současné době intenzivně využívaná louka ztratila svou druhovou bohatost a převládají na ní spíše traviny. Z dřívějších dob se udržel kakost luční a ve stráňce pod silnicí na Choceň kozí brada luční a kozinec sladkolistý. Sněženka podsněžník se vytrácí a vítod ostrokřídlý již vymizel
[3]. Na vlhkých zaplavovaných místech bohatých na živiny stále rostou vrbovka chlupatá a mochna plazivá. V údolním jasanovo-olšovém luhu podél Loučné převládá v keřovém patře brslen evropský, jemuž z bylin konkuruje tužebník jilmový, druh vlhkých lad. Pamětníci potvrzují, že za stromy v levé části obrazu vedl přes řeku dřevěný mostek
[4], který se stal na podzim v roce 1949 námětem pro olejomalbu malíře Jana Jušky (1907–1983). Nyní tudy vede naučná stezka spojující Vysoké Mýto s Vinicemi. Její zastávky mimo jiné poukazují na vzácné druhy ptáků, kteří jsou na tuto říční krajinu tvořenou Loučnou a jejími náhony vázáni - ledňáček říční, moudivláček lužní, čáp bílý, pisík obecný, moták pochop nebo čejka chocholatá
[5].
Text: Ing. Zuzana Špinlerová, Ph.D. (Mendelova univerita v Brně)
Projekt Podpora turistického ruchu vcházením krajinomalby a fotografie
Fotografie:
Z louky mezi Vinicemi a Vysokým Mýtem dnes spatříme v průhledu mezi topoly pouze věže kostela svatého Vavřince. Foto Zuzana Špinlerová (25. 3. 2022)
Více o projektu Podpora turistického ruchu vcházením krajinomaly a fotografie se dozvíte na stránkách: vchazenidoobrazu.cz
[1] Na Vinicích, na úpatí kopce směrem k městu, stála honosná vila (viz obr. 17), kterou si nechal postavit Hermenegild Jireček (1827–1909), právní a literární historik. Zajímavostí je, že byl povýšen do rytířského stavu za to, že učil korunního prince Rudolfa českému jazyku a literatuře. Z jeho tří dcer byla Julie první českou uměleckou fotografkou, jež se věnovala fotografické intimní krajinomalbě (viz obr. 18). Noemi byla vynikající koncertní klavíristkou. Ve svých pamětech ji obdivoval básník Jaroslav Seifert a věnoval jí k 80. narozeninám báseň Na Vinicích.
[2] Rozhovor s LUDMILOU MATOUŠKOVOU, 2021, Vinice, č. p. 167. Vinice, 30. 9. 2021
[3] AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody [on-line] portal.nature.cz. 8. 10. 2021; [cit. 6. 1. 2022]
[4] Rozhovor s LUDMILOU MATOUŠKOVOU, 2021, Vinice, č. p. 167. Vinice, 30. 9. 2021
[5] AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody [on-line] portal.nature.cz. 8. 10. 2021; [cit. 6. 1. 2022]
